Rok se s rokem sešel a zase jsme začali na svá chodidla navlékat nejen lyžařské obutí, ale i plesové střevíčky. A tak tomu bylo i 29.1.2011, kdy řada z nás rozlouskla pomyslný Popelčin oříšek, ze kterého se vyklubaly nejen šaty plesové, ale i TŘETÍ SKAUTSKÝ PLES našeho střediska.
Skaut, který je dobrým stopařem a matematikem v jedné osobě, by za pomoci více jak dvou stonožek napočítal, že onoho večera se do napadlého sněhu před dolnoújezdskou sokolovnou obtisklo 220 párů tanečních bot. Ale nestůjme nesměle venku v objetí paní Zimy a pojďme se podívat jak to vypadalo uvnitř.
Taneční kapela Combo 2 roztančila nejeden pár hned po příchodu. Ti, kteří prozatím odolali rytmům polky valčíku či nějaké té latiny, se mohli pohodlně usadit u svých stolů a vdechnout atmosféru tohoto plesu. Oko každého – i toho nebystrozrakého mohlo spočinout na skautské lilii. Tento znak byl hlavním dekorem veškeré výzdoby (na stole, na okně, na sloupu,…). Avšak tanečníci typu ,,jedlík“ nejprve ucítili vůni perníčků, které byly pro chuť či první pomoc proti hladu na každém stole. Pokud se jejich čichový smysl vydal na delší výpravu, tak objevil vůně ovocného salátu, toastů a klobásy proudící z kuchyňky. Tyto vůně se mohly někomu mísit s vůněmi z baru. Letos byla nabídka alkoholového druhu pestrá a kvalitní. Toto tvrzení neplatí pouze pro nápojový lístek, ale i pro tombolu. Někdo se možná mohl zaleknout při pohledu na ceny z tomboly, že už příliš zkoumal barové chutě a vidí dvojmo. Ale vskutku. Cen bylo 244 a nejednalo se o žádný optický klam. Škála cen byla od osvědčených plesových kousků až po ručně vyřezávané melouny pyšnící se znakem lilie, dřevěnou židli (ruční výroba), dětskou židli. Každý zakoupený lístek do tomboly byl tedy dobře vloženou investicí.
V průběhu večera byl parket zaplněný do posledního detailu. Dvakrát však bylo zapotřebí vyklidit pole působnosti tanečníků a dát prostor k dispozici. Prvním důvodem bylo temperamentní předtančení Ivči Havelkové a Vojty Sejkory. Toto předtančení nás ladnými ale zároveň svižnými kroky zavedlo do tajů Rumby a Chachy. Druhým důvodem bylo ,,půlnoční zpestření“, během kterého si každý přítomný mohl ochutnat něco tureckého. Ne, nebyla to turecká káva. Byl to pravý turecký společenský tanec, který si každý (po názorné ukázce od členů z našeho střediska) mohl zatančit.
A tak jsme protančili večerem až do jeho finále, kdy jsme se kolem třetí hodiny ranní rozloučili s posledními milovníky tance a dobrého pití.
Doufáme, že zase za rok vstoupíte do našeho plesového varieté a budete s námi společně plout na vlně tance, pohody a dobré nálady.